Nechápu, jak se mohlo stát, že jsme se s přítelem tak pohádali a chtěli se zabít. V poslední chvíli zasáhly tři divné ženy. Dala jsem na jejich rady a zachránila vztah. S manželem žijeme v nekonfliktním vztahu už mnoho let.

Dá se říct, že jsme se nikdy nepohádali. Pokud došlo k napětí mezi námi, byl to on, kdo zalezl do postele, otočil se zády a tvářil se, že spí. Proto na ten den nikdy nezapomenu. Byla to sobota 16. dubna tohoto roku.

Jen co Jáchym ráno otevřel oči, první jeho slova byla pro mě studená sprcha. Byl jako nepříčetný, nepoznávala jsem svého klidného, vyrovnaného partnera. A protože to jsem já, kdo má ke střetům blízko, netrvalo dlouho, a přestala jsem se ovládat.

Drama bylo úplňkové

Chytla jsem kabelku a běžela ven. Slzy se mi draly do očí, jen zázrakem jsem na schodech neupadla. Na ulici jsem se rozhlédla a přemýšlela, kde bych se uklidnila. Nemohla jsem si vybavit podnik, kde bych našla azyl, a tak jsem kráčela nazdařbůh.

Až jsem ji uviděla – kočičí kavárnu! To je ono! Zajásala moje raněná duše. Už jsem se těšila, jak budu mít kočičku na klíně. Se slzami v očích jsem vrazila do podniku, usadila se u prvního stolku a rozhlédla se po čtyřnohé duši.

Pohledem jsem se zarazila u skupinky žen u kulatého stolu. Se zájmem mě sledovaly, každá měla na klíně jednoho chlupatého mazlíčka. Něčím byly zvláštní. Fascinovaly mě, nemohla jsem od nich odtrhnout oči – jako by mě uhranuly.

Jedna z žen mi nabídla svou kočičku se slovy: „Vidím, že ji potřebujete více, než já!“ Chopila jsem se zvířete. Napětí a špatná nálada ze mě spadla.

Jiskry létaly kolem

Našel mě rychle. Dveře kavárny se rozrazily a v nich stál on můj manžel. Udeřil mými klíči o stůl s tím, že jsem je doma zapomněla, a on sám jde pryč a neví, zda se někdy vrátí. A zase zmizel. Seděla jsem jako opařená, slzy se už nedaly zadržet.

Nechápala jsem, jaký problém nastal, kde jsem udělala chybu, čím jsem se manžela dotkla? Ty zvláštní ženy se semkly kolem mě. Když jsem se konečně utišila, tak mi jedna z nich řekla: „Jen ho nechte, zítra to bude zase dobrý!

To je tím datem – co čekat od čísla šestnáct? “ Vyprávěly mi, jak se každá z nich snaží každého šestnáctého v měsíci se svým partnerem raději nepotkat.

Sešly se ve své oblíbené kočičí kavárně a já přišla jako ukázkový příklad toho, jak dokáže nebezpečné datum rozhodit i harmonický dlouhodobý vztah. A musím přiznat – měly pravdu. Hned druhý den se manžel vrátil domů s kytkou růží.

Moc se omlouval a řekl, že něco takového se už nikdy nestane.    Dana (43), Praha .