Všichni říkají, že láska je to nejkrásnější, co člověka v životě potká. Já jsem ale bohužel měla v tomhle směru smůlu.

Mojí první opravdovou velkou láskou byl Viktor. Stalo se to krátce před mými devatenáctými narozeninami. Už na střední škole jsem chodila postupně se dvěma kluky, ale to bylo spíš takové „oťukávání“.

Viktor byl klukem, o kterém jsem si myslela, že s ním budu do konce života. Chodili jsme spolu rok, když přišla složitá situace. Můj přítel dostal dlouhodobou práci v cizině. Snažila jsem se ho přemluvit, aby neodjížděl, ale marně.

Vzal si mě z lítosti?

Řekla jsem Viktorovi, že na něho počkám. Odmítl to, protože nebylo jasné, kdy se vrátí. Po jeho odjezdu jsem se uzavřela do sebe, nikam jsem nechodila a spoustu večerů jsem proplakala. Takhle uplynuly dva roky. Pak zasáhla náhoda. Byla jsem s kamarádkou na dovolené v Krkonoších.

Tam jsem znovu Viktora potkala. Pracoval tam jako číšník v jedné horské chatě. Hlásil se ke mně, ale ne tak nadšeně jako předtím. Během toho týdne jsme se znovu sblížili a já jsem otěhotněla.

O to větším šokem pro mě bylo, když jsem to po měsíci a půl Viktorovi přijela říct a on mi sdělil, že miluje jinou ženu.

Málem jsem se zhroutila. Viktor, když viděl, jak jsem na tom, slíbil, že se s dotyčnou dívkou rozejde a vezme si mě. Neměla jsem z toho ani moc velkou radost, brala jsem to spíš jako cenu útěchy.

Tím spíš, když mi jeden z Viktorových kolegů řekl, ať si na něho dávám pozor – prý je psychicky nevyrovnaný a neustále navazuje nové a nové známosti.

Navštívili mě policisté

Viktor splnil, co slíbil. Ještě předtím, než se nám narodila dcerka, řekli jsme si ve svatební síni své „ano“. Soustředila jsem se pak na miminko a péči o ně. Brala jsem jako samozřejmost, že Viktor se doma moc často nezdržoval. Říkal, že má hodně práce, ale ve skutečnosti za tím bylo něco jiného.

Tentokrát se nejednalo o nevěry, i když možná také, avšak o těch jsem se nedozvěděla. Jednoho dne se u nás objevili vyšetřovatelé od policie. Dozvěděla jsem se, že můj manžel je zapletený do finančních podvodů. Hrozilo mu vězení.

O těch podvodech jsem nic nevěděla a bolelo mě to o to víc, když jsem si uvědomila, jak jsme vlastně dosud žili skromně od výplaty k výplatě. Pokud měl Viktor nelegální příjmy bokem, utrácel je jen pro sebe.

Byl to slaboch

Na nátlak svých rodičů, kteří viděli, v jaké jsem zoufalé situaci, jsem podala žádost o rozvod. S tou Viktor nesouhlasil a nastaly dlouhé soudní tahanice. Manžel nechodil k jednotlivým stáním, všechno zdržoval, hádal se o výši alimentů. Pak se stalo to, k čemu dojít muselo.

Zatkla ho policie kvůli těm jeho problémům a skončil ve vyšetřovací vazbě. Až tehdy se podařilo rozvod dovést k úspěšnému konci. Bylo načase, protože jsem si v těch těžkých týdnech a měsících našla nového přítele. Čekala jsem s ním dítě.

Druhá dcera přišla na svět naštěstí už v době, kdy jsem byla rozvedená, jinak by to obnášelo další velké komplikace. V Jakubovi, svém partnerovi, jsem viděla spíš kamaráda. Láska mě natolik zklamala, že jsem jen tak někoho milovat nemohla.

Vzali jsme se a já jsem toho po čase začala litovat. Ukázalo se, že Jakub je pro manželský a praktický život dost neschopný. Bylo to, jako bych měla vedle dvou dcer ještě syna. Nechoval se jako chlap, vždycky ho někdo musel „vodit za ručičku“.

Podruhé jsem se ale rozvádět nechtěla. Jak Jakub stárnul, začal mě i citově vydírat. Často vyhrožoval, že si něco udělá. Nakonec to opravdu splnil. Jednoho zimního večera jsem ho doma našla oběšeného. Zůstala jsem tak sama s dcerami a už jsem nikoho nehledala.

Občas se nějaký zájemce v mém okolí objevil, ale na lásku jsem definitivně přestala věřit. Naštěstí si alespoň obě moje dcery našly hodné životní partnery a tak jsem alespoň spokojenou a milující babičkou.

Veronika P. (63), Litoměřice