Podle lékařů mi zbývalo jen několik měsíců života. Já ale věřila, že se stane zázrak. V těžké chvíli se objevila babička a poradila mi.
Před necelým rokem mi lékař oznámil zdrcující zprávu. Řekl mi, že mám zhoubný nádor a metastázy a operace mi už nepomůže. V ten okamžik se mi zhroutil život. V duši mi zavládlo hrobové ticho. Následující noc se mi zdál zvláštní sen.
Byla jsem zase malá holčička a běhala u babičky po zahradě, kde kvetlo spousta rostlin a stromů. Najednou jsem zaslechla babiččin hlas. Objala jsem ji. Babička se vlídně usmála a řekla: „Vím, že jsi moc nemocná, a proto jsem přišla.
Ve světlíku najdeš truhlu plnou věcí, které jste po mé smrti odvezli z mého domu. Je tam velká kniha, do které jsem psala své recepty z bylinek. Tam najdeš, co potřebuješ.“ Pak se vše rozplynulo a já jsem se probudila.
Radil mi její hlas
Hned druhý den jsem se rozjela na chalupu. Vzala jsem si baterku a šla prohledat světlík. Našla jsem tam i tu starou truhlu, o které mi babička ve snu říkala. A na jejím dně jsem objevila knihu.
Otevřela jsem ji a hned poznala babiččino písmo. Vzala jsem si ji dolů do obýváku a začala ji pečlivě studovat. A jako bych měla ducha babičky u sebe, který mi radil:
tyhle bylinky nasbírej, tyhle usuš, z těchto uvař čaj… Až jsem si nestačila zakládat listy záložkami.
Začala se ve mně probouzet naděje, že ještě není všemu konec.
Naléhavá prosba
Podle instrukcí jsem si navařila všelijaké čaje a začala jsem se kurýrovat a hlavně doufat v uzdravení. Každý večer před spaním jsem si přála, aby za mnou babička ve snu opět přišla. Ale dlouho si dávala na čas.
Teprve, až když nastal úplněk, se mi o ní opět zdálo. Vzala mě za ruku a prosila mě, abych vstala a šla s ní. Její hlas byl tak naléhavý, že jsem se probudila a rovnýma nohama vyskočila z postele. A vyrazila jsem do noci.
Fialové květy
Vedl mě babiččin hlas. Došla jsem až na svah pod rozvalinami, kde kvetly malé fialové květiny. Babička chtěla, abych je sebrala, dala usušit a přidala do svého léčebného čaje. I když jsem měla pocit, že se jedná o jedovatou rostlinu, neměla jsem co ztratit.
Utrhla jsem ji a podle babiččiných instrukcí ji nadávkovala a začala užívat.
Uzdravila jsem se
Když jsem čaj prvně vypila, bylo mi trochu mdle a točila se mi hlava. Po každé další dávce však tyto symptomy byly slabší a slabší, a tak jsem čaj užívala i nadále. Po měsíci jsem šla na další vyšetření.
Lékař byl z výsledku velmi zaskočený – rakovina se dala na ústup. Po půlroce jsem se jako zázrakem uzdravila. Ve střehu ale zůstávám i nadále. Užívám léčivé čaje z babiččiny knihy a věřím, že už se nemoc nevrátí.
Jana H. (57), Teplice