Pánové tvorstva nechápou, že některé ženské výrazy znamenají ve skutečnosti pravý opak.  Jenže i naši drahouškové používají pár typických mužských vět, které nás dokážou dohánět k šílenství.

To jsi mi neříkala

Pánové si prostě pamatují jen to, co chtějí nebo, jak říkají oni, jen podstatné věci. Jenže to, co je důležité pro nás, rozhodně ale není podstatné pro ně! Ať muži říkáte cokoliv, často vás vůbec nevnímá.

I když se na vás dívá a pokyvuje, je duchem nepřítomný a pak tvrdí, že o ničem neví. Když mu oznámíte, že v neděli přijede návštěva, prostě to přeslechne. Když  mu odpovíte, že jste mu to  přece už říkala, ještě se rozčílí, že to slyší od vás poprvé.

Udělám to potom

Za tuhle větu by většina z nás zabíjela. Když chlapa poprosíte o nějakou práci a on řekne „počkej“ nebo „potom“, znamená to, že to udělá za hodně dlouho a nebo nikdy. Nechápete, proč prostě neřekne rovnou, že to neudělá, a vy byste to zařídila sama.

Když se na něj zlobíte, že nedodržel, co slíbil, řekne: „Musíš mi to připomínat, víš, že toho mám moc.“ A když to uděláte, ještě vám vynadá, že není malý kluk, abyste mu vše připomínala. No chápete to?

Nevíš, kam jsem dal

Určitě to znáte. Žijete se svým mužem řadu let, takže doufáte, že by už mohl vědět, kde máte ve vašem bytě věci, ale opak je pravdou. Váš drahý pravidelně huláká z různých částí bytu: „Nevíš, kde mám trenýrky?

Kde jsou čisté ručníky? A kde máme lepenku?“ I když mu vše ukážete, za týden opět neví. Ať hledá cokoliv, stále se vás na vše ptá a tvrdí, že na dotyčném místě nic není, a diví se, když mu před jeho nosem ukážete, že to tam samozřejmě je!

Je mi to úplně fuk

Hláška, která vás dokáže rozčílit doběla. Když se muže zeptáte, na co má chuť k večeři, nebo jakou barvou vymalujete obývák, a on vám odpoví: „Mě je to úplně jedno, jak chceš ty“, šílíte, že všechno nechává na vás.

Nevít, zda je mu opravdu všechno fuk, nebo jen nechce, abyste ho s takovými „přízemními“ otázkami obtěžovala, protože zrovna přemýšlí nad nesmrtelností chrousta. Nebo se prostě jen nechce o ničem dohadovat a raději se přizpůsobí.

Už jsem na cestě

Když tohle muž vysloví, vezměte jed na to, že ještě ani nevyjel. Asi jde o nějaký mužský reflex, kterým vás balamutí, abyste mu nevynadala, že dorazí pozdě.

Jenže vy víte, jak dlouho trvá cesta z jeho práce, či restaurace, proto nechápete, proč mlží a neřekne to popravdě.

Stačilo by mít přesnější časový odhad, abyste věděla, jestli na něho máte čekat, nebo jít spát nebo zrušit domluvenou návštěvu, na kterou váš milý nejspíš zapomněl.

Jdu jenom na jedno

Někteří muži jsou tak vynalézaví, že oznámí, že vyráží na dvě piva a myslí tím to první a poslední. Součet mezi tím nepokládají za důležitý. Muž vám často před odchodem z hospody řekne, že „dopije a půjde“, a neupřesní, které pivo myslí.

Spousta mužů často před odchodem do hospůdky, oznámí, že „jde na jedno“ a za chvíli se vrátí. Pokud byste to měla brát vážně, čekala byste, že dorazí domů do hodiny a střízlivý. Ale upřímně: Už se to tak někdy stalo?

Tohle zvládnu sám!

Mužské ego je mocná síla. Nutí muže myslet si, že všechno na světě zvládne sám, často i nejlépe ze všech, je nenahraditelný a vlastně ani nikoho nepotřebuje.

Než by si muž dokázal říct o pomoc, nebo se kohokoliv zeptal na neznámém místě na cestu, raději bude při cestě na dovolenou hodinu bloudit hodiny v divokém terénu. Nebo se vztekat při sestavování nábytku, místo toho, aby požádal o pomoc někoho zkušenějšího. Jenže kdo to má pořád vydržet?