Existují léčivé věty, které otvírají srdce. Měli bychom si je vzájemně říkat často, protože dokážou zbořit zeď mezi námi a postavit most, který spojuje. Která slova to jsou?

Naučte je svého partnera, ať vás může správně zahřát, utěšit, i rozpálit…

Miluji tě, lásko

Vztah někdy umírá slovy a skutky, které druhý nevysloví a neudělá. Vyznání „Miluji tě“ vytváří nádherný vnitřní pocit, který zahřeje. Pokud je pro vás váš partner důležitý, neotálejte s tím říkat mu to často.

Bojíte se, že to vyznání už nevyslovíte a budete mít u toho knedlík v krku? Můžete mu své vyznání vyjádřit i jinak. Ne slovy, ale činem. Pokud je pro vás těžké vyslovit „Miluji tě“, můžete to říct i polibkem nebo objetím.

Děkuji ti

I obyčejné poděkování dokáže chlapa, který se vás snaží potěšit, zahřát u srdce. Ve vztahu je důležité naučit se děkovat i za maličkosti. „Děkuji ti“ znamená, že oceňujete vše, co pro vás partner dělá, a neberete to jako samozřejmost.

Poděkování se nemusí vyslovit jen za nějakou službu nebo pomoc. Slova „Děkuji ti“ vám mohou pomoci také překonat napětí a krizi a dát druhému najevo, že je pro vás cenný a důležitý.

Děkovat byste se měla naučit každý den také sama sobě a umět se náležitě a nahlas ocenit za vše, co se vám podaří.

Jsem tu pro tebe

Po hádce nikdy není jeden vítěz a jeden poražený, ale vždy jsou dva vítězové a dva poražení. Ve vztahu tvoříte tým, a pokud se tak nechováte, prohráváte automaticky oba. Prohry bolí, ale tím, že si uvědomíte své chyby, můžete je příště napravit.

Jinak se budete zbytečně trápit a utápět v sebelítosti. Každou prohru můžete vnímat i jako truhlu s pokladem a ponaučit se. Šťastné vztahy nejsou ty, kde se lidé nehádají, ale ty, kde se společně naučíte své prohry překonávat.

Nejsem dokonalá

Máte právo dělat chyby a omyly. Když se ohlížíte zpět, vidíte chyby, kterých jste se dopustila, a cestu, kterou jste možná přehlédla. Nerodíte se dokonalá, ale věkem se zdokonalujete, protože si uvědomujete, že dokážete víc než včera.

Nový směr vidíte jen proto, že jste získala odstup a nadhled. Čím více lásky začnete dávat sama sobě, tím méně jí potřebujete od muže a tím více jste jí schopna dát.

Přestanete tak být závislá na přísunu lásky, ale bude vás dělat šťastnou to, když ji budete dávat. Tím se vám bude vracet víc.

Omlouvám se

Omluva má obrovskou kouzelnou moc, protože ulevuje hned dvěma lidem najednou. Tomu, kdo se cítí ublíženě, i tomu, kdo se vůči němu provinil. Pocit viny je jako rána, která mokvá.

A je jedno, zda se vinna cítíte vy, nebo zda vám vinu přisuzuje ten druhý. Často nepomáhá se hádat ani mlčet. Protože v prvním případě se rána rozrýpává a ve druhém dál hnisá. „Omlouvám se“ je lék, který se přikládá z jedné strany.

Z druhé se přikládá léčivá náplast vyznání: „Záleží mi na tobě!“

Odpouštím ti

Když toto vyslovíte, říkáte: Odpouštím ti, že se ti něco nepovedlo. V páru jsme totiž vždy spolu na jedné lodi. Kdykoli odmítáme odpustit tomu druhému, zatěžujeme zároveň i sami sebe, protože problém naši loď neopouští.

Vyhodit ho z lodi je to nejlepší, co pomůže oběma. Možná se stalo něco špatného, ale ať to bylo cokoli, byla to jen jedna kapitola. Pro jednu špatnou kapitolu není nutné zavírat celou knihu. Někdy se vyplatí obrátit stránku. Nemusí to být lehké, ale když dva.

Spolu to dokážeme

Vztah je jako lávka přes divokou vodu. Čím divočejší proud, tím větší by pár měl mít zájem vyztužit lávku. Ne ji zbořit. Možná jste zakopla a ošklivě si natloukla, ale vždy máte možnost znovu vstát. To, co ničí vztah, je pocit, že překážky už nedokážete zdolat společně.

Problémy jsou totiž příležitostí, jak si být navzájem oporou, jak sejít za druhým i do louže. Ne proto, že by tomu, kdo jde do louže, tam bylo příjemně, ale proto, že nedopustí, aby v něm druhý zůstal sám. A tohle vztah posiluje. Spojí síly, jsou silnější, aby všechno zvládli.