Zasnoubit se, jet na pořádnou svatební cestu a užívat si života, byl můj sen, který se mi měl v brzké době splnit. Bohužel, před tím vším jsem musela kvůli svojí nepozornosti absolvovat návštěvu nemocnice!
Krátce po svých padesátých narozeninách jsem se úplně náhodou seznámila s moc prima mužem. Byl rozvedený, vtipný a i slušně finančně zabezpečený. Moc jsme si rozuměli a dokonce se i sestěhovali do společného bytu.
O svatbě jsem neuvažovala, ale když toto téma začal Jaromír zmiňovat, nebránila jsem se. Proč bych si nevzala tak skvělého chlapa?
Čekala mě nádherná svatba
„Irenko, bude to svatba se vším všudy. Nebudeme na sobě šetřit. Uděláme hostinu, ojedeme na svatební cestu někam k moři a potom si budeme už jen užívat! Starostí jsme si užili dost a dost,“ plánoval Jaromír a mně se to jeho ševelení náramně hezky poslouchalo.
Asi měsíc před plánovanou svatbou mě pozval Jaromír do takové nobl restaurace na večeři. Přišlo mi to zbytečné, ale proč mu nevyhovět, že. Oblékla jsem si svoje nejlepší šaty a taky šla ke kadeřníkovi a na manikúru.
Skoro jako bych tušila, co mě čeká! Večeře byla výborná a krátce po ní měl ještě následovat dezert. Ani jsem neměla chuť, ale číšník už nesl jakýsi krásný mini dortík na ozdobném zlatém talířku.
Spolkla jsem prsten i s diamantem
Na stole plápolala svíčka a já hned na tu sladkost dostala chuť. Jaromír se tak nějak zvláštně usmíval a než stačil něco říct, popadla jsem lžičku a nedočkavě ji do zákusku zabořila.
Byl vynikající! Jen mezi zuby mi něco křuplo. Trochu jsem se zakašlala, než jsem to sousto spolkla. Jaromír vyskočil zpoza stolu a hnal se ke mně. „Irenko, ty jsi spolkla zásnubní prsten!“ vykřiknul zoufale a já se rozesmála.
„No co, on zas někudy vyjde!“ odvětila jsem, ale bylo mi trapně. Jenže Jaromír uvedl věc na pravou míru: „Ale ten prsten měl dost ostré hrany, byl tam velký diamant!“
Místo zásnub zákrok v nemocnici
Hned po téhle informaci mě začalo bolet břicho. Asi to byla jen sugesce, ale stejně jsme odjeli společně do nemocnice na vyšetření. Lékař mající noční službu byl nekompromisní.
„Uděláme vám gastroskopii a prsten vyndáme. Dál v trávicím traktu být nemůže, přijeli jste včas!“ Tak mě položili na bok a zavedli takovou tu trubici až do žaludku. Ještě před tím mi ale ten žaludek vypumpovali.
No, nic veselého to nebylo, ale prsten nakonec ten pan doktor opravdu našel a vytáhnul. A tak jsem prožila dost neobvyklé zásnuby, na které jsme se smíchem na svatební cestě u moře dost často vzpomínali!
Irena P. (53), Česká Lípa