Lpí nekompromisně na každém detailu, plánu a jednou daných pravidlech? Vše musí mít přesně zorganizované? Potřebuje druhé kontrolovat i v maličkostech a prosazovat svůj pohled na svět i lidi v něm? Pak žije s puntičkářem.

Detailistou, který vám i druhým dříve nebo později poleze pěkně na nervy. Život má komplikovaný ale sám se sebou i on. Bývá často ve stresu, protože to, co mělo být už dávno hotové, není. Proč? Kvůli jeho přepečlivosti.

Improvizace neexistuje

Puntičkář ale přenáší svou obsesi i do mezilidských vztahů. Na vztahy podle něj není nikdy dost času. Vyjadřuje se striktně a budí dojem člověka chladného, emocemi nepoznamenaného.

Je neustále v křeči. Svazují ho pravidla, normy, byrokratickými předpisy. Pro něj je nepředstavitelná jakékoli improvizace. Ať už v pracovním nebo osobním životě. Jakmile něco vybočí z pravidel, okamžitě zpanikaří.

Není to tak zlé

Ve skutečnosti to vůbec není zlý člověk. Jeho touha po řádu a přesně vymezených mantinelech má kořeny v dětství. Rodiče jej zřejmě nepřiměřeně kontrolovali. Pak mu někdo namluvil, že city jsou zde od toho, aby byly umlčeny.

Pokusil se o to, jen přesně nevěděl, jak je nahradit. Zvolil si pořádek jako cíl, drogu a smysl života. Každý nepořádek proto vnímá úkorně, jako něco, co narušuje těžko vybudovanou iluzi světa.

Diskuse je zbytečná

Nemá smysl s ním diskutovat o tom, zda je v seznamech a pravidlech krása. Ještě méně má smysl něco podobného mu vyvracet. Je třeba pochopit, že jde především o obranu proti jeho úzkosti.

Najde-li u vás podporu, můžete spolu začít pracovat na odstraňování úzkosti. Chce to ale velkou trpělivost.