Nechtěla jsem, aby máma zůstala sama, a tak jsem vymyslela plán. Když do školy nastoupil nový učitel, napadlo mě, že by si mohli rozumět.
Stalo se to na základní škole, kde moje máma učila matematiku a bohužel ji učila i mě, což byla hrůza. Ve snaze, aby si ostatní nemysleli, že mi nadržuje, byla až zbytečně přísná, někdy i křičela. Věděla jsem, že je v jádru moc hodná.
Jaksi však nerozdýchala tátův odchod k mnohem mladší ženě a zatrpkla. Myslím, že byla přesvědčena, že zůstane sama, že už si na nikoho zvykat nechce a nebude.
Ale osud, nebo kdo tomu chtěl jinak. V září nastoupil nový učitel na fyziku a chemii. Působil obdobně zatrpkle jako máma. Pro svůj setrvale nevrlý vzhled dostal přezdívku Mračno.
Roztržitý
Záhy se rozneslo, že také Mračno je rozvedený. Byl takový zachmuřený, s kolegy se nebavil, se ženami, jak se šuškalo, už vůbec ne. Zklamal se v lásce a nechtěl už o ženách ani slyšet. Ale v podstatě to byl docela pěkný chlap.
Jedné noci se mi zdálo, že moje matka a Mračno spolu chodí. Když jsem se probudila, bylo rozhodnuto. Dám je dohromady. Jak, to ví jen bůh. A možná že právě on mi vnukl ten nápad. Psali jsme písemku z fyziky, dostala jsem pětku.
Při bližším zkoumání jsem zjistila, že roztržitý Mračno mi jeden z příkladů hodnotil jako chybu, ale měla jsem ho dobře. Správně jsem měla dostat čtyřku. Šla jsem s brekem za mámou. Šíleně zuřila.
Pozvání na rande
Nejdřív se zlobila na mě, potom na Mračna. Lamentovala jsem, že Mračno nedokáže fyziku polopaticky vysvětlit, proto máme všichni špatné známky. A kromě toho známkuje nespravedlivě.
Vytrhla mi papír s pětkou z ruky a nazítří vystartovala na kolegu, s nímž předtím neprohodila kromě pozdravu ani slovo. Tak si konečně promluví, říkala jsem si. Nejdřív se porafají a potom se uvidí. Oba jsou nezadaní, třeba to zafunguje.
Kupodivu, ač jsem byla celkem ještě malá holka, nemýlila jsem se. Matka syčela na fyzikáře hned ráno v kabinetě, on mi pokorně opravil pětku na čtyřku a navrhl, že by mě mohl doučovat, že se mi to pokusí vysvětlit nějak srozumitelněji.
To vzalo mámě vítr z plachet. K hádce nedošlo, Mračno se choval vlídně. Během domlouvání, kdy by se mi hodilo doučování z fyziky, pozval fyzikář mou mámu na rande a ona kupodivu souhlasila.
Časem se stal mým otčímem a já jsem se pronikavě zlepšila ve fyzice. Ne, že by mě doučoval, ale omotala jsem si ho kolem prstu, takže mi dával o fous lepší známky, než jsem si zasloužila.
Kamila (65), jižní Čechy
To je moc hezký příběh! Někdy člověk potřebuje malý postrk, aby si někoho pustil do života. Jsem ráda, že se to tak pěkně vyvinulo!