Ocitla jsem se na kraji zoufalství a nevím, co si počít. Zjistila jsem, že manželství mé dcery je peklem.

Chtěla jsem mít vždycky nejméně tři děti, osud to ale zařídil tak, že jsem se musela spokojit pouze s jednou dcerou. O to více jsem Andreu rozmazlovala a snažila se, aby se jí vždy dařilo co nejlépe.

Manžel mi před rokem nečekaně zemřel na mrtvici a tak jsem pro Andreu dnes jedinou blízkou příbuznou.

Nejprve se mi zamlouval

Dcera je podruhé vdaná. První vztah nedopadl dobře, se svým mužem si nerozuměla, i když měli dítě. Z vnuka Filipa jsem měla radost a snažila jsem se pro něho udělat první poslední, stejně jako předtím pro jeho matku.

Před dvěma lety se Andrea znovu provdala. Když mi přivedla Martina poprvé představit, tak se mi docela zamlouval. Byl stejně starý jako ona, milý, pozorný. Andrea o něm mluvila také s nadšením. Martin ukončil svůj předchozí vztah proto, že nemohl mít děti.

Svatba byla skromná, ale hezká a po ní se Andrea i s Filipem přestěhovali k Martinovi do sousedního města. Nejprve mě navštěvovala nejméně jednou týdně, potom to ale bylo stále méně často. Vymlouvala se na práci, na to, že si zvyká v novém prostředí.

Snažila jsem se s ní být co nejčastěji v kontaktu alespoň telefonicky. Často se stávalo, že náš hovor přerušila, že musí končit  třeba kvůli příchodu opraváře nebo poštovní doručovatelky. Neměla jsem důvod o jejích slovech pochybovat.

Vánoční podezření

Trochu mě pak zaskočilo, když mě Andrea s Filipem navštívila jednoho horkého letního dne. Měla totiž i v parném počasí dlouhé rukávy a kalhoty. Při další návštěvě jsem si pak všimla, že má na zápěstí modřiny. Zdůvodňovala to tím, že narazila do skříně.

Vzpomněla jsem si na to, že i mně se v životě takové věci staly a dál nad tím nepřemýšlela. Asi jsem měla, protože už tehdy dcera potřebovala pomoc. Když ke mně přijeli všichni tři odpoledne po Štědrém dnu, zdržel se zeť jen chvíli. Pak se zvedl, že musí odjet.

Navrhla jsem, aby u mě dcera a vnuk přespali. Andrea to nejprve označila za dobrý nápad. Všimla jsem si, jak na to Martin reagoval. Podíval se na Andreu tak výhrůžně, až jsem z toho byla v šoku. Tehdy mi začalo docházet, že něco opravdu není v pořádku.

Andrea se vymluvila, že se vlastně musí vrátit domů a zůstat u mě nemohl ani Filip.

Mám to prý nechat být

Právě vnuk mi zanedlouho objasnil, co se u nich vlastně děje. Jednoho dne se totiž nečekaně objevil u mých dveří. Utekl z domova a vyprávěl, jak Martin jeho maminku bije. Uhodil ji prý tak, že zůstala ležet na zemi a z nosu jí tekla krev.

Pak do ní ještě kopal. Nebylo to údajně poprvé.

Otřesený Filip mi všechno pověděl a já jsem se ho ptala, proč to jeho otčím dělá. Odpověděl, že to tak je vždycky, když máma něco provede: špatně uklidí nebo uvaří, nakoupí jiný chléb, než chtěl a podobně.

Také prozradil, že Martin jim oběma zakazuje, aby ke mně jezdili. Nevěděla jsem, jak se mám zachovat.

S Filipem jsem odjela autobusem do jeho bydliště, tam jsem zavolala dceři a ona si ho přišla vyzvednout. Pochopila, co mi vnuk vyprávěl, ale naléhala na mě, abych se nepokoušela do jejich rodinných záležitostí zasahovat. Všechno by se tím prý jenom zhoršilo.

Snažila jsem se dceru přemluvit, aby zašla na policii nebo k lékaři pro potvrzení o podstoupeném násilí.

Odmítla to, že prý to není tak hrozné a že Filip má asi moc velkou fantazii. Občas se sice s Martinem pohádají, ale to je snad v každém manželství. Připadám si nyní jako v pasti.

Kdybych nahlásila domácí násilí já sama, Andrea to odmítne a já budu vypadat jako lhářka.

Navíc by pak se mnou asi nechtěla komunikovat. A odnesl by to i vnuk. Je to zoufalá situace, když víte, že vaše jediná žena žije ve vztahu se zbabělcem, který se na ni nestydí vztáhnout ruku a ona to nechce řešit!

Jana M. (63), Orlová