Jsem přesvědčená, že spojení s našimi nejbližšími přetrvává i po jejich smrti. Mám v tomto směru zkušenost s vlastní maminkou.

O maminku jsem přišla brzy, v citlivém věku dospívání. Ještě mi nebylo ani patnáct let. Hodně mě to tehdy změnilo, stala jsem se tichou a smutnou dívkou.

Maminka pro mě moc znamenala a já jsem na ni často myslela i později v dospělosti. Mnohokrát se mi o ní zdálo. A jeden z takových snů mi zachránil život!

Naléhala, ať nikam nejedu!

Jako obchodní zástupkyně jsem často jezdila po okolí. Někdy ve svém autě, jindy s kolegou Radkem ve firemním. Měla jsem zrovna před sebou náročný pracovní den, kdy jsme s Radkem chtěli jet do odlehlejších míst okresu.

Domluvili jsme se, že mě vyzvedne ráno přímo u mě. Tu noc jsem měla neklidné spaní. Dlouho jsem nemohla zabrat. Když jsem konečně usnula, zdálo se mi opět o mamince. Ve snu jsme si spolu povídaly.

Jasně jsem slyšela, jak mi maminka říká, abych se tentokrát služební cestě vyhnula, protože na mě čeká nebezpečí. Ujišťovala jsem jí, že se nebojím, ale ona naléhala, ať zůstanu doma.

Byl to tak živý a intenzivní sen, že když jsem se probudila, byla jsem úplně zpocená. Za okny pomalu svítalo a já přemýšlela o tom, co se mi zdálo. Rozhodla jsem se, že maminku uposlechnu.

Mohla jsem být po smrti!

Radkovi jsem zavolala na mobil, že mi není dobře, ať jede beze mě. Nedělal z toho problém, byl zvyklý jezdit i sám. Udělala jsem si volný den, stále ještě pod silným vlivem toho neobvyklého snu. Přemýšlela jsem, co mohl znamenat.

Večer jsem se to bohužel dozvěděla. Radek měl vážnou autonehodu, kterou nezavinil. Na úzké okresní silnici mu vjel do protisměru nákladní vůz. Z místa nehody odvezli kolegu do nemocnice, ale tam přes veškeré úsilí lékařů zemřel na operačním sále.

Byl to pro mě dvojí šok. Dodnes si trochu vyčítám, že jsem Radka nevarovala, ale maminka mluvila jen o nebezpečí pro mě a kolega by mě stejně nebral vážně. Vím ovšem bezpečně, že záchrana mého života přišla z jiného světa, kam odcházíme po smrti!

Věra S. (54), Šumperk