Zdánlivě slušní lidé nám mohou po čase připravit nečekané zklamání.  

Učitelské povolání jsem brala vždy jako svoje poslání a možnost předávat svým studentům něco do života. V mých hodinách jsme často vedli i různé zajímavé diskuse na obecná témata. Jedna ze studentek mi utkvěla v hlavě.

Jmenovala se Andrea a ostatní studenty ve všem převyšovala. Netušila jsem, že jednou přijde doba, kdy mi právě ona připraví nepěkné překvapení. Člověk si zkrátka nemá druhé lidi moc idealizovat.

Ztrácel se mi před očima

Jedním z mých nejoblíbenějších kolegů na škole byl Richard. Byl o hodně mladší než já a šťastně ženatý, i když se o něm říkalo, že na věrnost si moc nepotrpí. Já jsem nic konkrétního nevěděla a tak jsem ho neodsuzovala.

Povídali jsme si vždy přátelsky, tak jako starší zkušená kantorka se sympatickým mužem v nejlepším věku. Od určité doby se mi ale začalo zdát, že se Richard něčím trápí. Ptala jsem se ho několikrát, co mu je, ale vždycky to přešel mávnutím ruky.

Vymlouval se jednou na únavu, podruhé na nějaké starosti s rodinou. Nebyla jsem natolik vlezlá, abych chtěla slyšet víc. Věděla jsem, že pokud by mi něco chtěl Richard říct, tak mi to prostě řekne.

Když už se mi ale doslova ztrácel před očima a já se o něho začala opravdu bát, nevydržela jsem to a navrhla mu, abychom zašli na kávu a promluvili si. Richard se nejprve bránil, potom ale souhlasil.

Viděla jsem na něm, jak se mu ulevilo, že se bude mít komu svěřit. Dost jsem se bála, že se možná jedná o nějakou nemoc, byla jsem však připravená na cokoliv, co mi řekne. To, co jsem se dozvěděla, jsem ovšem vůbec nepředpokládala.

Nevěděl, co má dělat

Kolega se mi svěřil, že je úplně na dně a že se stal obětí vydírání. Zapletl se s jednou studentkou ještě v době, kdy byla na naší škole. Měl s ní krátký poměr, vlastně ho ta dívka svedla.

Nějaký čas poté, co odešla ze školy a začala žít se svým přítelem, poslala Richardovi vzkaz, že má tajné fotky a videa z průběhu jejich milostného románku. Také si nechala všechny zprávy, které si posílali.

Hrozila, že všechno pošle Richardově ženě a chtěla od něho pravidelné kapesné. Richard si nechtěl nechat zničit rodinu a tak jí peníze začal posílat, protože se nejednalo o nějakou závratnou částku. Dívka ale postupně zvyšovala svoje požadavky.

Situace ale zašla už tak daleko, že to začalo ohrožovat jeho finanční rozpočet. Kolega se tak ocitl v koncích a vůbec nevěděl, co má udělat. Byl to pro mě šok, i když ne zase takový, vzhledem k Richardově pověsti.

Mnohem drsnějším zjištěním ale bylo, že onou dívkou, která udělala svému bývalému učiteli ze života peklo, byla právě Andrea!

Všechno mi přiznala

Rozhodně jsem to tak nechtěla nechat. Našla jsem si ve školní evidenci adresu Andrey a za svojí bývalou studentkou jsem se vypravila. Nevěděla jsem, jestli ještě bydlí u rodičů, ale otevřela mi naštěstí ona sama.

Na očích jsem jí hned poznala, že ví, proč přicházím. Nechtěla to řešit mezi dveřmi a tak mě požádala, abychom si promluvily někde venku. Nejprve se Andrea snažila své chování obhajovat tím, že se prý cítila svedená a ponížená mužem, který se měl ovládat.

Potom z ní ale vylezlo, že jí k vydírání donutil její přítel. S ním se ale po čase rozešla. Překvapilo ji, že ty požadavky na „kapesné“ dál pokračují a zvyšují se. Najednou to bylo všechno jasné.

Andrea mi dala adresu svého přítele a pak se mi vyplakala na rameni, že se moc stydí. Řekla jsem jí, že mě zklamala, ale přidala pár slov o tom, že se sebou stále může něco udělat. Pak jsem se vydala za tím jejím bývalým přítelem.

Ukázalo se, že je to zbabělec, jako ostatně všichni vyděrači. Stačilo zmínit se o policii a o tom, že teď znám jeho totožnost. Vydírání skutečně přestalo. Richard je mi dodnes vděčný, i když si nejsem úplně jistá, jestli ho tahle zkušenost napravila.

Magda L. (57), Praha